Vychutnat si husu můžete mnoha různými způsoby, a jedním z nich je její příprava na špejlích. Husa má kvalitní maso s bohatou chutí, a když je správně upravena, může být i velmi jemná. Pokud máte chuť na něco nového a chcete vyzkoušet husí maso na asijský způsob, pak je tento recept přesně pro vás. Pokračovat
|
Příprava ovocných salátů většinou nepatří k těm nejsložitějším receptům a dá se říct, že za málo práce máme hodně muziky. Saláty z ovoce totiž rozhodně patří k favoritům letních dní, ať už jako předkrm ke grilovačce nebo jako odpolední svačinka, ke které děti nemusíte moc dlouho přemlouvat. Pokračovat
|
Recept na jednoduchý domácí jemně pikantní dresink s francouzským salátovým kořením. Vhodné jak k masu, tak i na zeleninové saláty. Pokračovat
|
Populární fazolky tonky se díky své vanilkové chuti používají především při výrobě sladkého pečiva a dezertů. Zkuste je zkombinovat s medem, šťávou z konzervovaného ovoce a hotovu zálivku použijte na ochucení ovocného salátu. Pokračovat
|
Recept na domácí pikantní dresink s legendárním kořením Café de Paris. Chuť tohoto dresinku skvěle doplní jak pečené nebo grilované maso, tak i zeleninové saláty. Pokračovat
|
Spaghetti aglio, olio e peperoncini, neboli těstoviny s česnekem, olejem a chilli, které patří dnes k nejznámějším italským pokrmům, původně začaly svůj život jen jako těstoviny s česnekem a olejem chudých neapolčanů, kteří si nemohli dovolit variantu špaget se škeblemi jako bohatí měšťané. Pokračovat
|
Stačí pár ingrediencí a jednoduchý a zdravý italský dresink jak na zeleninový salát, tak i jako příloha ke grilovanému masu, je na světě. Pokračovat
|
Bylinka estragon byla známá již ve starověkém Egyptě, kde se používala především k náboženským účelům a v léčitelství. I staří Řekové používali tuto bylinku pro magické účely a pro její hadovitý tvar kořenů věřili, že dokáže vyléčit uštknutí jedovatých hadů.
Do evropské kuchyně estragon vtrhl s mongolskou invazí až ve 13. Pokračovat
|
Když otevřete kořenku s pískavicí, okouzlí vás nádherná vůně svěží trávy v kombinaci s vanilkou. Pískavice je též známá pod názvem fenugreek a také se jí říká řecké seno.
Tento název získala, protože Řekové používali pískavici i jako krmivo pro dobytek. Pokračovat
|
Hřebíček je jedno z nejstarších orientálních koření a dlouhá staletí měl na poličce s kořením výjimečné postavení. Jeho voňavá historie sahá až 2 000 let před náš letopočet, kdy obchodníci z Jávy přinesli hřebíček na čínský císařský dvůr. Pokračovat
|
Nasi Goreng má svůj domov v Indonésii a jako mnoho jiných variant smažené rýže vzniklo tak trochu z nouze, když se lidé chtěli vyhnout plýtvání jídla. Jelikož jako základ slouží zbytky od včerejší večeře, neexistuje pevný recept a seznam ingrediencí by se dal poměrně dobře vystihnout českým rčením „co dům dal“. Pokračovat
|
I když historie využití dýní v kuchyni je stará 7 000 let, dnes velmi populární dýňová polévka vznikla až na počátku 19. století. Datum vzniku dýňové polévky je přesně 1. ledna 1804.
Ten den obyvatelé Haiti společně vytvořili tuto jedinečnou polévku na oslavu své nezávislosti na francouzských kolonistech. Pokračovat
|
Jak je výroba domácího dýňového sirupu jednoduchá, tak moc je tento sirup výborný. Kromě legendárního dýňového laté (Pumpkin Spice Latte) si můžete sirup nalít na palačinky, vafle a nebo na krupicovou či ovesnou kaši. Zkrátka, jeho místo je všude tam, kde byste použili javorový sirup. Pokračovat
|
Základem každého pravého guláše je sádlo, cibule, paprika a samozřejmě hovězí maso. I když návod na guláš nepatří mezi nejsložitější recepty, na počátku 1 000 let starého gulášového příběhu bylo toto jídlo ještě mnohem jednodušší. Pokračovat
|
Asafoetida je velmi zvláštní indické koření s ještě zvláštnějším českým názvem. Pro jeho specifické aroma se mu říká čertovo lejno. Tento název na první dojem může neznalého kuchaře odradit, ale to by byla velká chyba. Pokračovat
|
Itálie, zeleninové saláty a bylinky, to jednoznačně patří k sobě. Vyzkoušejte tento recept na domácí bylinkovou zálivku na zeleninový salát v italském stylu. Pokračovat
|
Cajunská kuchyně je známá svými jednoduchými recepty s ostrými chutěmi. Její historii můžeme vystopovat až do Francie, odkud se francouzští osadníci vydali do Nového Skotska v Kanadě. Když roku 1755 odmítli přislíbit věrnost britské koruně, byli deportování do bažinatých oblastí Louisiany ve Spojených státech. Pokračovat
|
Ajowan patří ke koření, které je v našich kuchyních téměř neznámé, i když první zmínky o něm na území Evropy najdeme již v polovině 16. století. Domovinou ajowanu je Indie, Střední východ a severní Afrika.
Jeho chuť je nahořklá a štiplavá, připomínající anýz nebo oregano. Pokračovat
|
Vanilkové lusky, resp. tobolky, jsou jediným jedlým plodem z tropických orchidejí, což je největší botanická rodina kvetoucích rostlin na světě. Samotných vanilkovníků je 150 druhů, ale v kuchyni se potkáme pouze se dvěma - bourbon a tahitensis. Pokračovat
|
Výjimečnost sečuánské kuchyně je tak výrazná, že UNESCO prohlásilo hlavní město provincie Čcheng-tu za město gastronomie a potvrdilo tak unikátní sofistikovanost místní kuchyně, která nemá jinde na světě obdoby. Pokračovat
|