Svařené víno je nápoj, který nás zahřívá a doprovází po staletí – a má to svůj důvod. Představa horkého, voňavého vína s kořením je totiž stejně lákavá dnes jako v dobách, kdy lidé zjistili, že přidat do vína koření je nejen dobrý nápad, ale také naprostá nutnost.
Proč? Protože tehdejší vína často nebyla právě lahodná; šlo spíš o takovou tekutou... výzvu. Byla to vína převařená, zakalená, občas pěkně kyselá – zkrátka, nic, co byste si rádi nalili do poháru k poklidnému zimnímu večeru. Řešením bylo přidat koření, aby výsledný nápoj vůbec stál za vypití. A tak se zrodila myšlenka svařeného vína!
Římané, kteří si potrpěli na pohodlí a trochu té... no, kvality, byli mezi prvními, kdo svařené víno začali pít pravidelně. Jejich verze, nazývaná „conditum paradoxum,“ obsahovala med, pepř, skořici a další exotická koření, a byla zřejmě jediným způsobem, jak víno tehdejší kvality pozvednout na pitelnou úroveň. A když se víno začalo mísit s medem a voňavým kořením, najednou to bylo něco jiného! Takže až si budete příště připravovat hrnek domácího svařáku, vzpomeňte si na starověké římské vojáky, kteří cestovali s tímhle horkým nápojem v hrudníku, aby je v zimě trochu zahřál – a buďte rádi, že si dnes můžete do hrnce nasypat kvalitní koření, které už nemusí zakrývat... nedokonalosti.
Středověk: Horké víno jako lék a luxus
Ve středověku bylo svařené víno vnímáno nejen jako lahůdka, ale také jako léčivý nápoj. Lidé tehdy věřili, že horké kořeněné víno dokáže léčit všechno možné, od nachlazení až po melancholii – tehdejší wellness terapie, dalo by se říct. Když jste tedy usrkávali hrnek horkého svařáku, v duchu středověké medicíny jste si vlastně užívali ozdravnou kúru. Podle Britannicy, skořice, hřebíček a další aromatické přísady přinášené z Dálného východu byly natolik ceněny, že se staly součástí nejen kuchyně, ale i „lékařských“ postupů. Britannica – The Medieval Spice Trade.
Zároveň bylo kořeněné víno značně luxusní záležitostí – drahé koření si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Například angličtí a francouzští králové byli známí svou zálibou v drahých směsích a bohatě kořeněném vínu, které si mohli vychutnávat jen díky svému společenskému postavení. Jak vysvětluje kniha „Drink: A Cultural History of Alcohol“ od Iana Gatelyho, mít přístup k exotickým přísadám a využívat je v kuchyni i ve svých nápojích byla otázka prestiže. Kořeněné víno bylo symbolem luxusu, obdobou dnešních gurmánských pochoutek – zkrátka něco, co běžný člověk mohl jen tiše obdivovat.
Dnes už naštěstí nemusíte být středověkým šlechticem, abyste si mohli dopřát poctivý hrnek svařáku plný hřejivých chutí. Naše Koření na svařené víno Královské je inspirováno tímto luxusem minulosti – obsahuje tehdy vzácné nové koření, kousky jablek a pomerančové kůry, které dodají nápoji sladší a bohatší charakter.
Novověk: Svařák jako součást zimních oslav
V novověku se svařené víno postupně stalo tradičním zimním nápojem, který si oblíbily různé evropské národy. S příchodem 16. a 17. století se vánoční trhy začaly šířit po celé Evropě, a s nimi přišla i popularita horkého, kořeněného vína jako nápoje, který prostě k zimním oslavám patří. Právě tehdy se svařené víno stalo tím, čím je dnes – nápojem, který zahřívá tělo i ducha během chladných měsíců. Podle knihy "Drink: A Cultural History of Alcohol" od Iana Gatelyho, se svařené víno postupně rozšířilo mezi širší vrstvy obyvatelstva, když se z vánočních trhů staly společenské události otevřené všem.
Například v Německu vznikl nápoj známý jako Feuerzangenbowle – svařené víno s unikátním obřadem, kdy se nad hrncem s vínem zapaluje cukrová homole nasáklá rumem. Tento způsob přípravy dodává svařáku jedinečnou sladkost i sílu, což z Feuerzangenbowle dělá dodnes populární záležitost na německých vánočních trzích. Ve Skandinávii zase mají svůj vlastní styl svařáku nazývaný glögg, který je obohacen o rozinky, mandle a pořádnou dávku koření. Podle knihy „Food and Drink in Medieval Europe“ od Bridget Ann Henisch se právě na těchto trzích svařené víno stalo symbolem zimních oslav a společenského setkávání, čímž se hluboce zapsalo do evropské kultury.
Dnes si i vy můžete vyzkoušet některou z těchto světových variant svařeného vína, které jsme podrobně rozepsali v našem článku o různých verzích svařáku napříč světem. Naše směsi koření na svařené víno jsou skvělé jak pro klasický svařák, tak i pro experimenty s Feuerzangenbowle nebo glöggem, pokud máte chuť objevit něco nového.
Vývoj koření na svařené víno
V průběhu staletí se koření na svařené víno přizpůsobovalo dostupnosti a místním chutím. Co začalo jako jednoduchá směs skořice, hřebíčku a medu ve starověkém Římě, postupně rozkvetlo o další přísady jako badyán, muškátový oříšek či kardamom. Díky rozvoji obchodních cest v 17. a 18. století se na evropský trh dostávaly exotické přísady a koření z Asie a Ameriky, a s nimi nové možnosti, jak víno ozvláštnit a vylepšit. Podle VinePair se do středověké Anglie a Francie dostávalo více druhů koření a každá oblast si svůj recept na svařené víno přizpůsobila podle dostupných surovin – Britové si oblibovali „mulled wine“ s bylinkami a citrusem, zatímco ve Francii často přidávali pomerančovou kůru a další aromatické přísady (VinePair – The Long, Storied History Of Mulled Wine).
Svařené víno se v této době stalo luxusním nápojem. Některé ingredience byly natolik cenné, že si je většina lidí mohla dopřát jen o svátcích, pokud vůbec. Jak uvádí Vivino, ve středověku bylo koření na svařák tak drahé, že si jej mohli dovolit jen bohatí měšťané a šlechta (Vivino – The History of Mulled Wine). S postupným rozvojem obchodu se však z kořeněného vína stal oblíbený zimní nápoj, který se začal dostávat i mezi širší vrstvy obyvatelstva.
Dnes už naštěstí nemusíme putovat po obchodních cestách pro každou přísadu a koření na svařené víno si můžeme snadno vybrat v rozmanitých kombinacích – od klasických směsí až po originální varianty inspirované světovými kuchyněmi.
Svařené víno v současnosti: oblíbený zimní nápoj
Dnes je svařené víno neodmyslitelnou součástí zimních oslav po celé Evropě i za jejími hranicemi. Když se začnou stavět vánoční trhy, jednou z prvních věcí, která přitáhne pozornost kolemjdoucích, je vůně horkého vína s kořením. Tradiční směsi skořice, hřebíčku a badyánu jsou zárukou, že se zastavíme, abychom si vychutnali chvíli tepla i v těch nejchladnějších dnech.
Podle Apollo Magazine má svařené víno silnou symboliku spojení s Vánocemi a zimními tradicemi. Nápoj přináší nejen teplo, ale i pocit pohody, který je neoddělitelně spjatý s vánoční atmosférou, ať už jde o německý „glühwein“, skandinávský „glögg“ nebo anglický „mulled wine“ (Apollo Magazine – The history of mulled wine). Svařené víno zkrátka dodává vánočním trhům a domácím oslavám typický nádech sváteční pohody.
V dnešní době si svařák můžete připravit doma podle své chuti a bez ohledu na to, jaké koření bylo v dané zemi kdysi k dispozici. Vybírat můžete mezi klasickými recepty nebo experimentovat s inspirací z různých zemí. Svařené víno tak i dnes přináší nejen chutě, ale také kousek historie, který můžete sdílet s přáteli a rodinou během dlouhých zimních večerů.