Magie římského kmínu

Magie římského kmínu

 

Magie římského kmínu

Římský kmín je starověké koření původem z pobřeží Středozemního moře a při kolumbovských výpravách to bylo jedno z mála koření, které se exportovalo do Nového světa. Díky tomu se stala kombinace římského kmínu a chilli základem mexické kuchyně, kde jej najdeme například v chili con carne nebo enchiladas.

Prvními uživateli římského kmínu byli pravděpodobně Egypťané, kteří jej však nepoužívali k vaření, ale k mnohem vznešenějším účelům. V dávných dobách totiž římský kmín sloužil k náboženským obřadům a mumifikaci panovníků. Řekové později objevili léčebné schopnosti této bylinky a až v průběhu času se z římského kmínu stala i součást kuchařského umění.

Ovšem nejen středomořské národy byly okouzleny podmanivou vůní a chutí tohoto koření. Díky rozvoji obchodu po celé Evropě se římský kmín dostal až na stoly severských krajin a proto jej najdeme například v dnes již tradičním holandském sýru Leyden nebo alsaském Munsteru.

To v Německu bylo s římským kmínem ve středověku docela veselo. Zatímco měšťané jeho chuť milovali a přidávali jej do sýra i chleba, na venkově se báli, že kdo sní římský kmín, ten na sebe přivolá lesní duchy. V dalších částech Evropy rovněž věřili v magickou moc tohoto koření a byli si jisti, že když budou mít novomanželé při svatebním obřadu u sebe římský kmín, budou si celý život věrni.

V Indii mají sice také hodně pověr, ale římský kmín používají především pro jeho výraznou chuť a proto jej najdeme ve většině jejich pokrmů karí počínaje, přes dušená a grilovaná masa, až po rýži a luštěniny.