Kdo by neznal perník, který dnes považujeme za neodmyslitelnou součást vánočního pečení. Jeho historie však sahá mnohem hlouběji do minulosti, než by se mohlo zdát. Od kořenů ve starověkých civilizacích až po jeho současnou podobu – perník si získal popularitu napříč kulturami a epochami. A jako správná historie, i ta perníková má svou "peprnou" kapitolu.
Peprná historie perníku
Jedna z "peprnějších" kapitol perníkové historie pochází z dob, kdy se perník začal stávat populárním v Evropě. Ve středověku byl perník považován za léčebný prostředek a byl k dostání výhradně v klášterech a apotékách. Perník se nejen prodával jako sladkost, ale také jako afrodiziakum! Díky koření, jako je hřebíček, skořice a anýz, byl v některých regionech považován za pokrm, který má povzbudivé účinky na lidské tělo, a dokonce měl vliv na vášeň a libido.
V 16. století se začal perník používat i jako symbol oddanosti a lásky, často ve formě dárků. Některé historické záznamy naznačují, že perníkové srdce bylo darováno nejen z lásky, ale i z důvodů více než jen přátelských. Tato tradice se zachovala až do dnešních dnů, kdy jsou perníková srdce populárním dárkem na jarmarcích a trzích po celé Evropě.
Perník ve starověku
Věřili byste, že první zmínky o perníku se objevují už ve starověkém Egyptě? Tehdejší verze perníku obsahovala med a různé koření, které bylo vzácné a ceněné. Podobné recepty nalezneme i ve starověké Číně a Římě, kde kořeněné dezerty byly často podávány na královských hostinách.
Středověké koření a vznik evropského perníku
Skutečná popularita perníku v Evropě vzrostla ve středověku, kdy obchodníci přivezli exotické koření jako skořici, hřebíček a muškátový oříšek z dalekých krajin. Pečení perníku se stalo oblíbeným v klášterech a postupně se rozšířilo i mezi širší veřejnost. V Německu se tak zrodily první Lebkuchen – obdoba dnešního perníku.
Perník jako umělecké dílo
V 16. století začal být perník považován nejen za pochoutku, ale i za umělecký předmět. Ozdobené perníkové formy byly často používány při královských oslavách nebo jako dary. V některých regionech se z perníku vyráběly i sochy a dekorace, které zůstaly součástí slavnostních tradic.
Perník v Čechách
K nám perník dorazil ve středověku a rychle se zde stal oblíbeným. Naše verze perníku se liší v závislosti na regionu – například pardubický perník je považován za českou specialitu, která se peče už od 16. století. Postupem času se perníkářství stalo významným řemeslem, a dodnes najdete v Česku mnoho mistrů perníkářů.
Proč se perníku říká perník?
Slovo perník má kořeny v německém slově Pfefferkuchen, které doslova znamená pepřový koláč. V dávných dobách se totiž kořením běžně označoval veškerý exotický dovoz, včetně pepře, ale také hřebíčku, skořice nebo anýzu, které tvoří základ perníkového koření. V němčině se tedy perník pojmenoval podle silného, pikantního aroma těchto koření. Postupem času se slovo upravilo do češtiny jako perník – což nám zůstalo dodnes, i když pravý pepř už v perníku nehraje hlavní roli.
Změny receptur v moderní době
S rozvojem cukrářství a širší dostupností koření se perník stal součástí běžného pečení. Tradiční recepty se začaly měnit a vznikaly různé variace – od nadýchaného perníku na plech až po složitě zdobené vánoční perníčky. Perníkové koření, které dnes používáme, je směsí několika druhů koření, které se během staletí osvědčily pro svou dokonalou chuťovou harmonii.
Dnes je perník neodmyslitelnou součástí nejen vánočních oslav, ale i běžného pečení. Jeho historie je plná fascinujících změn a přizpůsobení, díky nimž si ho dnes můžeme vychutnat v mnoha podobách. Perník nejenže přináší chutě dalekých krajin, ale také uchovává tradice a příběhy, které přežívají staletí.